Endoskopie 2011; 20(1): 24-28
Chirurgická léčba urogenitálního prolapsu je již v současné době velmi aktuální, nicméně díky stárnutí populace jako celku bude těchto
případů stále přibývat. Koncept operační léčby prolapsu prochází v posledním desetiletí velmi dynamickými inovativními změnami.
Rozvíjejí se nové operační postupy a techniky na základě anatomických a biomechanických studií struktur pánevního dna. Jsou prezentovány
nové druhy implantátů s náročným cílem optimální substituce přirozených struktur. Urogenitální prolaps je charakterizován
multikompartmentovou insuficiencí a obvykle se vyskytuje kombinace prolapsu přední stěny poševní (uretrocele, cystocele), prolapsu
apexu pochvy či dělohy a prolapsu zadní stěny poševní (enterokély a rektokély). Shrnujeme vývoj nejnovějších technik sakrokolpopexe
zejména s využitím da Vinci robotického systému a hodnotíme současnou roli robotické sakrokolpopexe v chirurgii urogenitálního
prolapsu.
The surgical repair of pelvic organ prolapse (POP) has a major role to play nowadays, but due to aging of the population will be even
more important in the future. There are many innovative changes in the concept of POP surgery during last decade, especially in
new techniques and implants to reach the optimal tissue support. The POP is a multicompartmental disorder and usually consists of
urethrocele, cystocele, uterine or vaginal vault prolapse, enterocoele or rectocele. We summarize the evolution of the newest techniques
of sacrocolpopexy especially using the da Vinci surgical robotic system and we evaluate the current role of robotic sacrocolpopexy in
POP surgery as well.
Zveřejněno: 1. květen 2011 Zobrazit citaci