Endoskopie 2009; 18(2): 72-76

Achalázie jícnu z pohledu chirurga

MUDr. René Aujeský CSc, doc. MUDr. Čestmír Neoral, CSc, prof. MUDr. Vladimír Král, CSc, prof. MUDr. Michal Dlouhý, CSc, MUDr. Radek Vrba, Ph.D, MUDr. Katherine Vomáčková
I. chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc

Princip terapie achalázie jícnu zůstává po desítiletí stejný. Spočívá v ovlivnění spasmu dolního jícnového svěrače. Nejobvyklejší nechirurgickou

léčbou je pneumatická dilatace, která má dlouhodobější efekt než její alternativa v podobě injekční terapie botulotoxinem.

Nejčastějším chirurgickým výkonem pro achalázii jícnu je ezofagokardiomyotomie. V posledních dvaceti letech se provádí videolaparoskopicky,

což je od jejího zavedení do praxe před téměř sto lety jediná významná, ale zato velmi podstatná změna. Miniinvazivní přístup

poskytuje výrazně větší komfort nejen nemocnému, ale i chirurgovi, kterému umožňuje provést výkon precizněji díky výbornému

přehledu v jinak špatně přístupné oblasti jícnového hiatu bránice. Laparoskopickou ezofagokardiomyotomii v kombinaci s parciální

fundoplikací považujeme za nejúčinnější terapii achalázie jícnu.

Klíčová slova: achalázie jícnu, ezofagokardiomyotomie, videolaparoskopie, fundoplikace.

Oesophageal achalasia from a surgeon’s viewpoint

The therapeutic principle of achalasia has not been changed in the past decades. It consists in regulating spasms of the lower esophageal

sphincter. The most common non-surgical method is pneumatic dilation, whose effect is more long-term than the alternative- botulotoxin

sclerotherapy. The most frequent surgical procedure for esophageal achalasia is esophagocardiomyotomy. In the past twenty years, this

method has been performed videolaparoscopically, which is basically the only significant, albeit substantial, change to this method,

which was introduced almost a century ago. The mini-invasive approach provides comfort not only for the patient but also for the surgeon,

since it allows a more precise performance due to an excellent view in an otherwise difficultly accessible area of the esophageal

hiatus of the diaphragm. Laparoscopic esophagocardiomyotomy in combination with partial fundoplication is considered the most

effective therapy for esophageal achalasia.

Keywords: esophageal achalasia, esophagocardiomyotomy, videolaparoscopy, fundoplication.

Zveřejněno: 1. září 2009  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Aujeský R, Neoral Č, Král V, Dlouhý M, Vrba R, Vomáčková K. Achalázie jícnu z pohledu chirurga. Endoskopie. 2009;18(2):72-76.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Kraichely RE, Garrugia G. Achalasia: physiology and etiopathogenisis, Dis Esophagus 2006; 19: 213-223. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Cassella RR, Brown AL Jr, Sayre GP, et al. Achalasia of the esophagus: pathologic and etiologic considerations, Ann Surg 1964; 160: 474-487. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Wong RK, Maydonovitch CL, Metz SJ, et al. Significant DQw1 association in achalasia. Dig Dis Sci 1989; 34: 349-352. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Pinotti HW, Felix VN, Zilberstein B, et al. Surgical complications of Chagas' disease: Megaesophagus, achalasia of the pylorus, and cholelithiasis. World J Surg 1991; 15: 198-204. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Howard PJ, Maher L, Pryde A, et al. Five-year prospective study of the incidence, clinical features, and diagnosis of achalasia in Edinburgh. Gut 1992; 33: 1011-1015. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Vaezi MF, Richter JE. Current therapies for achalasia: comparison and efficacy. J Clin Gastroenterol 1998; 27: 21-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Spechler SJ, Souza RF, Rosenberg SJ, et al. Heartburn in patients with achalasia. Gut 1995; 37: 305-308. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Rodriguez-Stanley, Zubaidi S, Ciociola A, et al., Wide spectrum of symptoms produced by Barostat balloon distention of the esophagus in patients with varied upper GI complaints, Am J Gastroenterol 2002; 97(Suppl): S24. Přejít k původnímu zdroji...
  9. Vaezi MF. Achalasia: diagnosis and management. Semin Gastrointest Dis 1999; 10: 103-112. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Farrokhi F, Vaezi MF. Idiopathic (primary) achalasia. Orphanet J Rare Dis. 2007; 2: 38. Review. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Rakita S, Bloomston M, Villadolid D, et al. Age affects presenting symptoms of achalasia and outcomes after myotomy. Am Surg 2005; 71: 424-429. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. d'Alteroche L, Oung C, Fourquet F, et al. Evolution of clinical and radiological features at diagnosis of achalasia during a 19-year period in central France. Eur J Gastroenterol Hepatol 2001; 13: 121-126. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Sandler RS, Nyren O, Ekbom A, et al. The risk of esophageal cancer in patients with achalasia. A population - based study. JAMA 1995, 274: 1359-1362. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Blam ME, Delfyett W, Levine MS, et al. Achalasia: a disease of varied and subtle symptoms that do not correlate with radiographic findings, Am J Gastroenterol 2002; 97: 1916-1923. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Ott DJ, Richter JE, Chen YM, et al. Esophageal radiography and manometry: correlation in 172 patients with dysphagia, AJR Am J Roentgenol 1987; 149: 307. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Kahrilas J, Kishk SM, Helm JF, et al. A comparison of pseudoachalasia and achalasia, Am J Med 1987; 82: 439-446. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Hirano I, Tatum RP, Shi G, et al. Manometric heterogeneity in patients with idiopathic achalasia, Gastroenterology 2001; 120: 789-798. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Kahrilas P, Ghosh SK, Pandolfino JE. Esophageal motility disorders in terms of pressure topography, J Clin Gastroenterol 2008; 42: 627-635. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Gelfond M, Rozen P, Gilat T. Isosorbide dinitrate and nifedipine treatment of achalasia: a clinical, manometric and radionuclide evaluation. Gastroenterology 1982; 83: 963-969. Přejít k původnímu zdroji...
  20. Vaezi MF, Richter JE. Current therapies for achalasia: comparison and efficacy. J Clin Gastroenterol 1998; 27: 21-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Vaezi MF, Richter JE. Current therapies for achalasia: comparison and efficacy. J Clin Gastroenterol 1998; 27: 21-23. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Pasricha PJ, Ravich WJ, Hendrix TR, et al. Treatment of achalasia with intrasphincteric injection of botulinum toxin. A pilot trial. Ann Intern Med 1994; 121: 590-591. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Fishman VM, Parkman HP, Schiano TD, et al. Symptomatic improvement in achalasia after botulinum toxin injection of the lower esophageal sphincter. Am J Gastroenterol 1996; 91: 1724-1730.
  24. Pasricha PJ, Rai R, Ravich WJ, et al. Botulinum toxin for achalasia: long-term outcome and predictors of response. Gastroenterology 1996; 110: 1410-1415. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Smith CD, Stival A, Howell L, Swafford V. Endoscopic therapy for Achalasia before Heller myotomy results in worse outcomes than Heller myotomy alone, Ann Surg 2006; 243: 579-586. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Aujeský R, Neoral C, Král V, et al. Současné možnosti léčby achalázie jícnu. Rozhl Chir. 2004; 83(10): 503-505. Přejít na PubMed...
  27. Eckard VF, Aignherr C, Bernhard G. Predictors of outcome in patients with achalasia treated by pneumatic dilation. Gastroenterology 1992; 103: 1732-1738. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Katz PO, Gilvert J, Castell DO. Pneumatic dilatation is effective long-term treatment for achalasia, Dig Dis Sci 1998; 43: 1973-1977. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Parkman HP, Reynolds JC, Ouyang A, et al. Pneumatic dilatation or esophagomyotomy treatment for idiopathic achalasia: Clinical outcomes and cost analysis. Dig Dis Sci 1993; 38: 75-85. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Eckardt VF, Gockel I, Bernhard G. Pneumatic dilation for achalasia: late results of a prospective follow up investigation. Gut 2004; 53: 629-633. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Zerbib F, Thetiot V, Richy F, et al. Repeated pneumatic dilations as long-term maintenance therapy for esophageal achalasia, Am J Gastroenterol 2006; 101: 692-697. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Kim CH, Cameron AJ, Hsu JJ, et al. Achalasia: prospective evaluation of relationship between lower esophageal sphincter pressure, esophageal transit, and esophageal diameter and symptoms in response to pneumatic dilation. Mayo Clin Proc 1993; 68: 1067-1073. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Vaezi MF, Baker ME, Achkar E, et al. Timed barium oesophagram: better predictor of long term success after pneumatic dilation in achalasia than symptom assessment. Gut 2002, 50: 765-770. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Ponce J, Garrigues V, Pertejo V, et al. Individual prediction of response to pneumatic dilation in patients with achalasia. Dig Dis Sci. 1996; 41: 2135-2141. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Abir F, Modlin I, Kidd M, et al. Surgical Treatment of Achalasia: Current Status and Controversies Dig Surg 2004; 21: 165-176. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Hep A, Dolina J, Plottova Z, et al. Is complex therapy of achalasia using botulinum toxin combined with balloon dilatation an effective approach? Bratisl Lek Listy. 2000; 101(8): 433-437. Přejít na PubMed...
  37. Heller E. Extramucöse Cardioplastie beim chronischen Cardiospasmus mit Dilatation des Oesophagus. Mitt Grengeb Med Chir 1913; 2: 141-149.
  38. De Brune Groenveldt JR. Over cardiosphasmus. Ned Tijdschr Geneeskd1918; 54: 1281-1282.
  39. Jara FM, Toledo-Pereira LH, et al. Long-term results of esophagomyotomy for achalasia of esophagus. Arch Surg 1979; 114: 935. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Šerý Z, Duda M, Dlouhý M, et al. Některé statě chirurgie jícnu na I. chirurgické klinice FN Olomouc v letech 1948-1980. Rozhl. chir. 1982; 61(6): 373-382. Přejít na PubMed...
  41. Abir F, Modlin I, Kidd M, et al. Surgical treatment of achalasia: current status and controversies. Dig Surg. 2004; 21: 165-176. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  42. Lyass S, Thomas D, Steiner JP, et al. Current status an antireflux procedure in laparoscopic Heller myotomy. Surg Endosc. 2003; 17: 554-558. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. Kjellin AP, Granqvist S, Ramel S, et al. Laparoscopic myotomy without fundoplication in patients with achalasia. Eur J Surg. 1999; 165: 1162-1166. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  44. Raiser F, Perdikis G, Hinder RA, et al. Heller myotomy via minimal-access surgery: An evaluation of antireflux procedures. Arch Surg 1996; 131: 593-597. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  45. Kala Z, Procházka V, Marek F, et al. Laparoskopická Hellerova operace. Rozhl Chir. 2006; 85(7): 357-360. Přejít na PubMed...
  46. Rossetti G, Bruciano L, Amato G, et al. Total fundoplication is not an obstacle to esophageal emptying after Heller myotomy for achalasia. Results of a long-term follow-up. Ann Surg. 2005; 241: 614-621. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  47. Portale G, Costantini M, Rizzetto C, et al. Long-term outcome of laparoscopic Heller-Dor surgery for esophageal achalasia: possible detrimental role of previous endoscopic treatment. J Gastrointest Surg 2005; 9: 1332-1339. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  48. Vaezi MF, Richter JE. Current therapies for achalasia: comparison and efficacy. J Clin Gastroenterol 1998; 27: 21-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Endoskopie

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.